Jak říká titulek, tento článek bude o plánování. Každý člověk se snaží nějakým způsobem si uspořádat život. Nosíme u sebe diáře plné schůzek, mobily s množstvím notifikací, co ještě máme udělat, a všude možně se nám válí barevné lepící papírky s úkoly, třeba co ještě nakoupit. A že by nám to zrovna pomáhalo dosáhnout svých plánu, projektů, cílů a snů, se většinou říct moct nedá. Proč?

Hodně lidí se snaží rozepsat úkoly na den, týden, měsíc či rok a jejich splnění ne a ne jít. Buď to prostě nestíháme tak, jak jsme si to hezky naplánovali, a nebo zjistíme, že naše dlouhodobé plány nám prostě připadají o ničem a po pár týdnech zjišťujeme, že jejich dosažení nás nemotivuje, a proto se už ani nesnažíme je uskutečnit. A čím že to je?

Den má 24 hodin, tak je využiji

Všichni lidi máme tendenci přecenit věci v blízké budoucnosti – dnešek či zítřek. Víme, že jeden den má 24 hodin. Někdy si i uvědomíme, že ideálně 6-8 hodin spíme. Co ale se zbývajícími hodinami? Vždyť je jich tolik! No a tak si naplánujeme milion úkolů:

– ráno si hodinu před prací zacvičit
– nasnídat se a pak šup do práce
– 8 hodin (dejme tomu, že usilovné práce)
– pak potřebuji ještě nakoupit
– doma chci uklidit
– pak se chci dále vzdělávat (např. se podívat na video nebo si něco přečíst)
– navečeříme se a padneme do postele spokojení, kolik jsme toho dneska zvládli

No a zítřek si můžeme taky takhle naplno využít a pozítří taky, ale už můžeme cítit, že to není jako ten první den, že už tolik věcí nestíháme. Možná se nám jenom přestává chtít, možná jsme více unavení, ale obecně naše výkonnost klesá. Nechybí nám v tom plánu něco? Něco jako třeba zábava, setkání se s přáteli, čas na sociální sítě?

Plánujte i drobnosti – nebudete se cítit neschopní

I takové věci se musí plánovat, mají svoje místo v našem životě. „Zkontrolování facebooku zabere jenom chvilku.“ – ruku na srdce, ne vždy zabere. Při dnech, když jsme produktivní a plní sil, si na sociální media možná ani nevzpomeneme, ale jak naše soustředěnost klesá, saháme po mobilech stále častěji. „Ale zábava je přeci samozřejmá.“ – ne, není. Ano, může nás naplňovat naše práce, naše vzdělávání se doma, ale mozek potřebujeme fakt občas „vypnout“ – zkuste to, není to tak jednoduché.

Když se podíváme na zítřek, máme pocit, že bude nekonečný. Jenže on není. Nepřeceňujte tedy svoje síly. Je mnohem důležitější, aby se každý den nějaký úkol zvládl, než aby se zvládlo všechno najednou a vy pak byli vyčerpaní a neschopní dál cokoliv dělat. Důležitost je hlavně v systematičnosti, plánování a pomalém odškrtávání úkolů důležitých pro náš cíl. Když jeden den nesplníme plán, jsme naštvaní. Když plán nesplníme ani třetí, čtvrtý či pátý den, tak už prostě rezignujeme a jsme naštvaní na sebe i na celý svět. Když se to děje dlouhou dobu, cítíme se neschopní a máme pocit, že nikdy ničeho nedosáhneme.

Nepodceňujte plány na rok

Úplně jiná situace ovšem nastává při dlouhodobém plánování. Když se podíváme třeba rok dopředu, přijde nám, že ty Vánoce budou zase za chvíli tu a chováme se naprosto opačně než v plánování ze dne na den. Nějak moc si neuvědomujeme, že mezi tím je 365 dní, tedy 8 760 hodin, z čehož tedy něco kolem 3 000 hodin prospíme, ale zbytek máme k dispozici na dělání jakýchkoli věcí. Proto si klademe většinou pouze malé cíle, které se ve skutečnosti dají udělat mnohem dříve. Naše plány nás ale nemotivují, a tak od nich upouštíme.

Pokud tedy plánujete dlouhodobě, udělejte si malé podcíle třeba na každý měsíc nebo dokonce týden. Pokud totiž máme třeba cíl vydělat za rok 300 000 našim rozjíždějícím se podnikem a rozpočítáme si tuto částku na měsíční sumy, tak zjistíme, že náš cíl není až tak nedosažitelně velký, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Takže buďte k sobě hodní při plánování zítřka a naopak popusťte uzdu vaší představivosti a plánujte pořádně na rok, dva, tři dopředu.

Něco více k plánování? Už tu jsou články, jak by měly vypadat cíle, a je tu i postup, jak si stanovit krátkodobé, dlouhodobé a dokonce i ultimátní cíle.