Kdy je to naposled, kdy jste se podívali ven a pozorovali jak rozkvetly stromy, jak se sluneční paprsky líně převalují přes jejich listy, které šumí ve větru? Kdy jste se naposledy opravdu nadechly a do posledního doušku pocítili všechny vůně kolem vás? Kdy jste naposledy zkrátka byly všemi svými smysly naprosto přítomni a vychutnávali si daný okamžik na 100%? Kdy vaše myšlenky neutíkaly k tomu co všechno ještě dneska musíme udělat a zapomněly vám připomenout i včerejší hádku s partnerem či partnerkou. Zkrátka kdy jste byli jenom TEĎ A TADY?

Minulost, budoucnost, přítomnost?

Ono se lehce řekne: „Tak se taky někdy zastav a vychutnej si to. Nežeň se pořád někam! Vždyť ty jsi myšlenkama úplně někde jinde!“ když se ale zastavíme a snažíme se vychutnat si okamžik pořád tam někde uvnitř by jsme nejraději byli úplně někde jinde a dělali naprosto něco odlišného. A takhle je to pořád!

Dnešní doba z nás udělala apatické loutky, které nikdy nejsou zcela přítomné, pořád by měly dělat něco jiného, pořád by měly být někde jinde. Cestou do práce/školy co děláme? Díváme se kolem sebe a úplně si uvědomujeme sebe a svoje okolí? Díváme se kolem sebe a cítíme na tváři čerstvý vzduch? NE! Díváme se do mobilu a snažíme se dohnat všechny věci, co jsme za noc promeškali a nebo jsme někde ztraceni v myšlenkách a přemítáme co všechno ještě dneska musíme stihnout. A děláme to takto každý den. Za pár měsíců zjistíme, že už ani nevíme, jak jsme se ráno do té práce/školy dostali, že ani nevíme co jsme ten den měli na oběd, protože jsme prostě byli myšlenkama úplně někde jinde a nakonec zjistíme, že ať jsme kdekoliv a děláme cokoliv nedokážeme si danou věc vychutnat.

Bohužel toto je v dnešní době normální, pokud ale chceme být lepším „JÁ“, užívat si každodenní život a toužíme dosahovat svých cílů, bez plného uvědomování si přítomnosti toho nedosáhneme. Naši minulost ovlivnit již nemůžeme a budoucnost se ještě nestala, tak proč se jimi pořád zabýváme. Jenom TEĎ můžeme ovlivnit to jak bude náš život vypadat, jenom v přítomnosti můžeme konat. Pouze v přítomném okamžiku můžeme flexibilně reagovat na všechny příležitosti, které nám svět nabízí, ale abychom je vůbec mohli zachytit musíme být plně přítomni, bdělí a nepřerušovat plynulý běh věcí, které se dějí nezávisle na nás.

A co moje plány?

Tohle ale neznamená, že nemáte snít a toužit. Neznamená to ani, že přestanete plánovat a budete pasivně čekat co se stane. nejde o to, že máte na svoje okolí pouze reagovat a přestanete tvořit. To není záměrem vychutnávání přítomnosti. Naopak!

Vyhraďte si přesný čas na vaše snění, na vaše vize a na vaše plánování. V daném času mějte hlavu v oblacích a nenechte se strhnout k zemi, ale po vypršení určeného času přenechte světu ať může na vaše sny reagovat. Zkrátka a dobře většinu času mějte všechny smysly nachystány v pozoru, aby jste zachytili i tu nejmenší možnost, jak vaše sny uskutečnit. Mezi tím, než se sny naplní užívejme si tohoto momentu a věnujme mu celou pozornost.

Souvisí to i s motivací

Když si stanovíme náš cíl, naprosto ho zpřesníme a vyšperkujeme do posledního detailu vyšleme světu jakousi objednávku:

„Haló? Slyšíme se, chtěla bych jendou být mistryní světa.“

Co na to svět? Většinou odpoví:

„Dobře, slyším tě. Zařídím to, ale záleží co proto uděláš.“

A tady většinou nastává kámen úrazu, po vyslovení objednávky nedokážeme přejít k potřebné akci. Pořád jenom opakujeme naši objednávku a divíme se, že se nic neděje. Připomíná mi to jeden vtip, který bohužel naprosto přesně popisuje realitu:

Petr byl normální pracující člověk, který dokázal zabezpečit svoji rodinu, ale chtěl od života něco víc. Chtěl si koupit větší dům, hezké sportovní auto a chtěl manželku i děti vzít na luxusní dovolenou. Petr se proto rozhodl, že se bude každý den modlit, aby vyhrál ve sportce. Modlil se tak týden, měsíc, rok až jednoho dne se při Petrově motlidbě objevilo světlo a Petr zaslechl hlas boží „Prosím tě, já to všechno zařídím, jenom si běž už konečně koupit ten los!“

Kupme si už konečně ten los! Udělejme něco pro svoje sny! Nenechme to na náhodě co se nám stane, staňme se aktivními tvůrci naší reality.

Žijme  TADY a TEĎ!

Snažme se tedy více času věnovat tomu co právě teď děláme. A každým krokem a každou činností se postupně posunujme za našim snem. Nenechme aby nás každodenní povinnosti a mnohdy zbytečnosti odvedly z cesty. Aby jsme tohoto dosáhly, je potřeba už dopředu si naplánovat den, abychom se mohly na všechny aktivity plně soustředit. Je nutné vyhradit si čas na věci, které nás posunou směrem k našemu cíli a stejně tak je nutné udělat si čas i na ty povinnosti, kterým se prostě vyhnout nemůžeme a přitom nás nikam neposunují a pouze nám berou energii.

Co se týče našich snů a vizí, je dobré najít si čas i na ně, abychom nezapomínali proč všechny ty věci děláme. Vyhraďme si nějaký čas v tom našem dni na vizualizaci a další plánování. I taková raní půlhodinka vizualizací, relaxací a plánování může nastartovat náš den. Raní plánování nám pomůže rozlišit co důležitého ten den potřebujeme zvládnout. Pokud nejste z ránu zrovna výkonní a jste rádi že jste vstali a dopravili se na místo určení, tak zkuste večerní ohlédnutí se za vašim dnem. Po náročném dni si sednout a podívat se na věci co jsme dneska zvládli může být opravdu příjemné a zároveň si můžete naplánovat všechno potřebné na další den.

Je potřeba experimentovat s poměry a časy, hledat a zkoušet. Jakmile si najdete systém který vám vyhovuje nebudete mít o motivaci nouzi. Budete si moc vychutnat každý okamžik aniž by jste se museli neustále za něčím hnát. Budete žít TEĎ a TADY! Zároveň ze svého života můžete postupem času vyloučit některé věci, které vás nenaplňují a zařadit co nejvíc věcí, které vás motivují dělat víc a víc. Prostě ideál nemyslíte?

Nějaké další články?

Pokud se chcete dozvědět více o vizualizaci, tak můžete ZDE a ZDE.

Něco víc o pozitivních návycích ZDE.