Už jste zde na blogu měli možnost číst o různých aspektech mentálního tréninku. Mohli jste si přečíst o různých myšlenkách s ním spojených, naťukli jsme pár témat a měli jste možnost nalézt i pár praktických tipů. Co je ale vlastně ten mentální trénink? Co to obsahuje? Ale hlavně: „Kde mám začít?“ Pokud vás tohle zajímá, tak tu jste správně – začněte právě zde ↓ a věřte, že to bude jízda!

Za všechno si můžeme sami!

Už jste si to někdy uvědomili? Zamysleli jste se někdy nad svým životem z tohoto pohledu? Že ne? Tak se na to zkuste teďka podívat.

Co může za to, že jste zrovna v tuto chvíli na tomto místě? Co může za to, že teď čtete tento článek? Co může za to, co jste dělali včera? Co může za to, co se vám stalo minulý týden, měsíc, rok, ….. ?

VY! Vy a jen a pouze vy. Vaše přání, sny, touhy, vaše rozhodnutí, vaše volby. Že nesouhlasíte? To je samozřejmě vaše volba, ale je to pravda. Určitě vás napadá: „Já jsem si přece na sebe nepřivolal toho naštvanýho zákazníka, toho těžkého soupeře, tu naštvanou/ného přítelkyni/přítele!“ – zkrátka doplňte si cokoliv. A moje odpoveď: „Ale ano, přivolali!“

Nejsme jen odraz naší reality, jsme jejími tvůrci.
– volba

Svět se kolem nás neformuje jen tak sám o sobě, nedělá si co chce a nenutí nás se mu přizpůsobovat, ba naopak (jak už jsem naznačila v TOMTO článku). Svět čeká pouze na naše pokyny, aby nám pomohl dosáhnout našich snů. My nejsme pouze pasivní pozorovatelé dění okolo nás, my jsme jeho tvůrci. Máme totiž zvláštní schopnosti – každá myšlenka, kterou do světa vypustíme a každá akce, kterou vykonáme má svoje následky a dopad na naše okolí. Strach je volba, utrpení je volba, stejně tak jako je volba štěstí a úspěch. Je jenom na nás, co si zvolíme právě my.

Jak to teda v praxi funguje? Každý se můžeme podívat do našich každodenních záležitostí. Ráno nám zazvoní budík, místo toho, abychom hned vstali budík umlčíme, otočíme se na druhý bok a pokračujeme ve spánku. Probudíme se za půl hodiny s hrůzou zjišťujeme, že za 10 minut nám jede autobus do práce. V hlavě si začneme nadávat, nebo přemýšlet jak se mi to mohlo stát. Rychle na sebe navlečeme oblečení popadneme tašku a sprintujeme na zastávku. Co nám při běhu běží hlavou „To nestihnu, to nestihnu, TO NESTIHNU!!!!“ a co se stane? Ten autobus opravdu nestihneme – řidič nám přímo před nosem zavřel dveře. Jo a počkejte, v té tašce nám chybí notebook, který v tom spěchu zůstal na stole.

Mám ještě pokračovat, nebo už to pro názornost stačí? Takhle se to totiž většinou vleče až do konce dne, kdy se s úlevou zřítíme do poslete a těšíme se na zítřek, který už bude určitě lepší. Lidově řečeno: „když se to sere, tak se to sere“.

Co se vlastně stalo?

Určitě to znáte, takovéhle dny známe určitě každý. Co na tom chci ukázat? Naši možnost volby:

1. Mohli jsme vstát se zazvoněním budíku. Mohli jsme si navolit více budíků.

2. Místo nadávání a zabýváním se věcí, co už nemůžeme změnit jsme se mohli spíše zamyslet, co všechno potřebuju a jak se na zastávku dostat co nejrychleji.

3. Mohli jsme si nachystat oblečení a věci už den předem.

4. Místo neustálým vysíláním do světa myšlenky to nestihnu by jsme se spíše měli co nejvíce soustředit na to, že autobus stihnu (co my víme, třeba bude mít zpoždění).

Už chápete? To jak se rozhodujeme a to na co myslíme opravdu formuje realitu.

Když tohle víme, buďme lepší –  rozhodněme se být lepší.

Jak už jsem psala výše, všechno je naše volba. Zvolme si tedy lásku, zvolme si tvrdou práci která vede k úspěchu spíše než tu lehkou, která nás nechá na místě. Člověk aby něčeho dosáhl nepotřebuje zázraky, potřebuje s učinit volbu. Volbu mezi pohodlím a diskomfortem, volbu mezi odpočíváním a tvrdou prací, volbu mezi selháním a úspěchem!

To co opravdu chceme můžeme dosáhnout! Můžeme toho dosáhnout, protože se stáváme aktivními a neustále se přibližujeme blíž a blíž našim snům. Nečekáme na to, co za příležitosti nám svět přinese. My aktivně příležitosti vyhledáváme i sami tvoříme!

Já mám svou volbu jasnou a co vy?