Teď se možná mnozí divíte, co jsem si to zase vymyslela, co to ten handicap trénink je. I když o tom možná nevíte, tak je to (troufnu si říct) většina vašich tréninků. 

Handicap trénink je zaměření se během tréninku na vaše chyby, nedostatky, slabá místa. Vyhledává se, co je špatně, co výkonu chybí, co je aktuálně nejhorší a tak nejvíc potřebuje zlepšení. Že to znáte? No a co tak se na to všechno co děláme špatně nebo neděláme vůbec na chvilku vyprdnout a přemýšlet o tom jinak. Co se podívat na to, co děláme dobře, možná v čem jsme dokonce nejlepší?!

Co se vám vybaví, když se zeptám, jaké jsou vaše slabiny? Odhaduji, že většině lidí okamžitě vyjede v hlavě seznam:

Tohle jsou věci, které nám lidé nejčastěji řeknou, když se na nás nebo náš výkon podívají. Typická věta trenéra – „Jako celkově dobrý, snažil ses. Příště bych na konci víc přidal, tu fyzičku prostě nemáš, to byla vždycky tvoje slabina. No a potom bychom měli zapracovat i na podání, potřebuješ větší rychlost.“ a tak dále a tak dále. To stejné je potom v tréninku: „Tohle nemůžeš dělat takhle, …..“ nebo „Vždycky ti chybí …….“. A jaký je výsledek víme naprosto jistě – dokonale známe naše slabiny a nedokonalosti, a tak na nich pořád pracujeme.Co se na to ale podívat z druhé stránky?

Co když se ale zeptám, jaké jsou vaše přednosti? Předpokládám, že je najednou v hlavě prázdno stejně jako to bylo před pár lety u mě. Až když odezní první úlek, začne se nám jedna nebo dvě věci vzadu v hlavě ozývat a hlásit se. 

Proč to ale takto je? Jak to, že známe náš handicap více než naše přednosti? Vždyť to ani nedává smysl. Proč bychom měli neustále „plýtvat“ energií na to, abychom vylepšili naše slabé stránky, když můžeme dát stejnou energii do věcí, které jsou naší předností? Pokud začneme vylepšovat tom co nám přirozeně nějakým způsobem jde, můžeme dosáhnout zlepšení za kratší čas, s menším výdejem energie a pravděpodobně s větším nadšením. 

Můj návrh

Připravte si na stůl prázdný papír a do ruky vezměte tužku. Uvolněte se a …

Napište na papír 10 vašich pozitiv, předností či věcí, které se vám daří a jsou vaší nespornou výhodou.

Dejte si na to čas. Pečlivě si vybavte, co vám říkají ostatní – za co vás chválí, co se jim na vás líbí. Popřemýšlejte, v čem se cítíte silní a jistí, co vás nejvíc baví dělat či trénovat. Vzpomeňte si, při čem se vždycky cítíte nabití energií.

No není to tak lehké, že? Člověk by si řekl: „Vždyť přece vím, co mi jde“, ale pravda je někde jinde. Ve skutečnosti je celá společnost zaměřena na to, co nejsme:

„Máte nadváhu? Nevadí jenom si kupte náš doplněk stravy a hned máte 10 kg dole.“ 

„Máte suché a lámavé vlasy? To vše zmizí, když začnete používat náš převratný šampón!“

Ono se totiž to, že jsme hezcí, šikovní a spokojení, špatně prodává. No a dosáhlo to toho, že na sobě pořád hledáme chyby a snažíme se je odstranit. 

Proto mám pro vás návrh:

Vyhraďte si čas na zdokonalování toho, co vám jde nejlíp. 

Co jsem vším tím nemyslela …

Nechci, aby z článku vyznělo, že zaměřovat se na chyby je špatná věc a zaměřovat se na to dobré je to nejlepší, co můžete udělat. Chtěla jsem, abyste se na váš výkon a na sebe samé podívali pro jednou i z jiné stránky – z té „lepší“. 

Neznamená to, že máte teď trénovat jenom to, co vám jde, a to, co vám nejde, jen tak nechat být. Chci vám ukázat, že všude musí být rovnováha. A tak pokud se na vše budete dívat jen z jenoho úhlu, pak to nikdy nebude fungovat.

Proto doufám, že tohle čtení pro vás nebylo moc depresivní ani moc pozitivní. Snad to bylo v rovnováze.

No a kam dál? Můžete si přečíst o odolnosti, nebo jestli vás mentální trénink zaujal, pak určitě začněte s kroky mentálního tréninku 1, 2 a 3.