Panáček drží nad hlavou zlatou cihlu s nápisem 10 000
Na zamyšlení

Pravidlo 10 000 hodin k mistrovství

Dnes se dočtete o pravidle 10 000 hodin. Toto číslo nás má dovést k mistrovství v jakékoliv oblasti. Jestli máte na něco talent, a nebo ne, je dle tohoto pravidla nepodstatné. Nevěříte? Tak čtěte! 

10 000 hodin nebo 10 let?

Takzvané pravidlo 10 000 hodin proslavil ve své knize Outliers kanadský spisovatel Malcom Gladwell, který říká, že nic jako úspěch přes noc neexistuje. Ať už se jedná o jakoukoliv oblast – např. hudbu, medicínu, sport, business, pořád toto pravidlo platí. Tomuto pravidlu neunikly ani osobnosti jako Bill Gates, Steve Jobs, Mozart či skupina Beatles. Všichni tito lidé museli nastřádat svých 10 000 hodin v určité oblasti, aby se stali experty a mohli se proslavit. Takže pokud ještě nejste mistry svého oboru, tak nezoufejte. Trvá to totiž opravdu dlouho, většinou kolem 10 let.

Odborné okénko

Ke stejnému závěru, tzn. 10 000 hodin, došel i Anders Ericsson a jeho výzkumníci, když pozorovali dospívající houslisty. Cílem studie bylo určit, co z nich udělá ty hvězdné hráče, po kterých každý učitel touží. Houslisti byli rozděleni do 3 skupin – „talentovaní“, „dobří“ a ti, kteří nechtěli hrát profesionálně a orientovali se spíše na učitelskou dráhu.

A co vědci zjistili? Všichni účastníci studie začali hrát zhruba ve stejnou dobu, ale ve věku 8 let byl mezi danými skupinami zásadní rozdíl. Ti, kteří byli označeni jako „talentovaní“, začali od 8 let hrát jednoznačně více hodin než hráči ve zbývajících dvou skupinách. Tito „talentovaní“ hráči do věku 20 let nastřádali neskutečných 10 000 hodin na rozdíl od „dobrých“ hráčů, kteří dohromady nastřádali 8 000 hodin a budoucích učitelů, kteří se hraní věnovali pouhých 4 000 hodin. Ericssona to samo sebou začalo více zajímat, a tak začal s výzkumem pianistů. A vyšel stejný výsledek. A co šachisté? To stejné!

Zajímavostí výzkumu je, že se nenašli lidé, kteří by nějakým způsobem „propluli“ na výsluní bez dřiny. Všichni, kteří se dostali na vrchol, opravdu v průběhu života nastřádali potřebný počet hodin. Dobrou zprávou je i to, že ve výzkumu se nenašli lidé, kteří by 10 000 hodin opravdu nastřádali a zároveň by nedosáhli určité úrovně mistrovství. Vypadá to, že k opravdovému mistrovství prostě zkratka nevede, ale zároveň pokud opravdu tvrdě makáte, pak vás určitý úspěch nemůže minout.

Vykřičník

Pro a proti 10 000 hodin

Pravidlo je sice funkční a další studie a životopisy slavných lidí to pouze dokazují, ale i tak má 10 000 hodin malý háček. Nestačí totiž pouze „trénovat“ náhodně, s nízkou intenzitou, a čekat, až uběhne potřebný počet hodin. Pokud chceme dosáhnout mistrovství, mělo by se jednat o trénink s jasným záměrem, s čistou vizí, v angličtině nazývaný deliberate practise. Proto se pořád mluví o cílech a vizích. Pokud totiž toto není jasné, pak nám ani není jasné, co máme trénovat jako první, natož jak to trénovat. Správný trénink by totiž měl obsahovat úkol adekvátně definovaný, těsně na hraně našich schopností. Navíc bychom měli mít k dispozici určitou zpětnou vazbu, abychom mohli chyby ihned v dalším pokusu opravovat. Toto je „záměrný“ trénink, kterého bychom měli nastřádat dané množství hodin.

Znáte přísloví „Co se v mládí naučíš ve stáří jako když najdeš“? Toto platí i u těchto 10 000 hodin. Chcete začít s něčím novým a myslíte si, že už jste na to staří? Tak tuhle myšlenku můžete rovnou pustit z hlavy. To, co jste do tohoto okamžiku dělali (ať už jiný sport, práci, školu, koníčky), vše se do vás ukládá a může se vám určitým způsobem započítat do těchto 10 000 hodin. Možná, že na začátku nevidíte jak, ale časem pochopíte, že všechny vaše dosavadní dovednosti vám můžou obrovsky ulehčit cestu.

Na závěr bych chtěla zmínit jednu (alespoň pro mě) osvobozující myšlenku. Období 10 000 hodin slouží k získání určitého mistrovství v dané aktivitě či schopnosti. Co se v tomto období stane, to vše je cestou ke zmiňovanému mistrovství. Není tedy třeba řešit propady ve výsledcích, období, kdy se nám nedaří či když už toho máme zkrátka dost a chceme skončit. Všechny tyto „překážky“ nám mají jenom dát zpětnou vazbu. Snaží se nám říct, že se nevydáváme dobrým směrem a je něco třeba změnit, což je přirozenou součástí tréninku. Někomu se začne dařit dřív, někomu později. Jednoho dne ale každý zažije neúspěch a pak je to pouze o tom, jak s ním naložíte. 

Co si z článku odnést?

Tímto článkem jsem vás nechtěla odradit vysokým číslem. Cílem byla spíše podpora ve vaší cestě za svými cíli a uvědomění si, že každý to může zvládnout, pokud vytrvá. Nesnažte se tedy nic uspěchat. Cesta je dlouhá a každý z nás může dojít na vysokou úroveň, pokud tomu dá dostatek času a úsilí.

Doufám, že vám článek pomohl. Pokud se chcete posunout ještě dál, pak určitě za přečtení stojí kroky mentálního tréninku 12 a 3), ve kterých se dozvíte, jak si zvolit cíle a jak udělat první kroky k jejich splnění. Jestli se ptáte, jak vydržet těch 10 000 hodin, pak jsou tu právě pro vás články o odolnosti – základy, otestuj se. Tak příjemné čtení! 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *