Jak často propásnete jedinečnou příležitost jen proto, že se bojíte?

V životě většinou sníme o věcech, stanovujeme si cíle, hledáme příležitosti a snažíme se dělat maximum pro to, abychom se posouvali vpřed. Nebo to tak alespoň říkáme. Co se však často stává, když příležitosti k naplnění našich snů konečně přijdou? Velice často je nejsme schopni využít, a to z jediného prostého důvodu – bojíme se selhání. Ano, bojíme se selhání, které nám však může v podstatě přinést pouze zisky. Naopak bychom se měli bát úplně jiných věcí – stagnace, nevyužití potenciálu, stereotypu, nedosažení cílů, nudy atd. Pokud totiž nebudeme využívat příležitostí, budeme pouze plýtvat energií, budeme v životě stagnovat nebo dokonce upadat. 

Sen – hledání – příležitost – strach – stagnace

V dnešní době lidé si lidé poměrně často vyjasňují své sny a cíle. Hodně lidí ví, čeho by v životě chtěli dosáhnout. Většina z nás má v hlavě obraz, jak by ten vysněný život po dosažení cílů měl vypadat. Dokonce se už stále častěji setkávám s lidmi, kteří pro své sny opravdu makají. Nalézám lidi, kteří investují nemálo energie a hledají všechny možné možnosti a příležitosti. Zkrátka opravdu se snaží vytvořit podmínky pro splnění jejich snů, ale pořád jich ne a ne dosáhnout či se alespoň přiblížit. V čem je problém? Většinou právě ve strachu ze selhání. Z nějakého důvodu je totiž velice obtížné opustit zaběhlé jistoty, využít nabízenou příležitost a posunout se dál. Lidé tak stále setrvávají na místě a dochází jim energie, neboť cítí, že jejich snažení ve skutečnosti nikam nevede. 

Když přijde na věc, opuštění rutiny je tak děsivé, že raději najdeme nějaký důvod, proč prostě daná nová věc nejde. Věty typu „Není na to vhodná doba.“, „Nemám na to dostatek času.“ či „Teď potřebuji dělat jiné věci.“ znějí povědomě asi skoro každému. Jedná se totiž o naše přirozené obrany. Jak takovéto věty a s tím spojené smýšlení a strach zvládnout? Je potřeba si uvědomit, že i případné selhání je vlastně krokem vpřed.

Selhání a posun

Ano, i selhání nám může pomoci na cestě vpřed. Vždyť i ten nejúspěšnější sportovec mnohokrát prohrál, minul koš, špatně vyhodnotil situaci, zranil se. Stejně tak, jako nejbohatší lidé zažili velké finanční ztráty a mnohdy i úplné bankroty. Zastavilo je to? Ne, ba naopak! Takovíto lidé spíše mluví o tom, jak je jejich selhání posunulo. Co tedy v těchto situacích dělali? Poučili se z chyb a začali prostě znovu, tentokrát ale již s vědomím, že mají potřebné znalosti pro to, aby se vypracovali na vrchol (a může to tedy jít mnohem rychleji než na začátku). Po tom, co se z pádu vzpamatují a dostanou se zase zpět, mají další novou zkušenost, kterou obvykle hodnotí jako prospěšnou – zážitek zvládnutí pádu na dno. 

Tito lidé pak mohou více věřit v sami sebe a své dovednosti. Ví, že mají zkušenosti, které již nikdy neztratí. Jsou si vědomi, že zvládnou těžké časy. Zjistí, jakou mají oporu ve svém okolí a na koho se mohou spolehnout. Co je ale nejdůležitější? Ví, že se vždy zvednou zpět a jsou ochotni pokračovat. Ví, že jejich touha po splněných snech je tak velká, že přečkají skoro cokoliv. A to je velice osvobozující pocit. 

Co si odnést?

Nebojte se opustit vaše zaběhnuté stereotypy. Využívejte naplno příležitostí, které se vám v životě naskytnou. Přestaňte se strachovat, že se něco nepovede. Jsme lidé a nejsme dokonalí. Každý dělá chyby, a to je dobře! Chyby, prohry či selhání nám totiž dávají pouze zpětnou vazbu a umožňují nám růst. Udělejte tedy ze selhání nejlepšího spojence a ne nepřítele.

Strachů je samozřejmě v našem životě více. Malý přehled můžete najít už ve starším článku.