„No já bych na ten trénink i chtěl, ale není motivace!“

„Zvládla bych to vyhrát, ale chybí motivace!“

Znáte tyhle pocty, kdy se vám do něčeho nechce, máte pocit, že chybí energie a že prostě MOTIVACE NENÍ?
Asi všichni jsme tam byli… Může to trvat den, týden, měsíc nebo i déle. Máme pocit, že stojíme na místě, nic se nám nedaří a nemůžeme se z té únavy a často i deprese nebo frustrace dostat ven. No, tak mám pro vás jednu dost převratnou zprávu -> něco jako ABSENCE MOTIVACE prostě NEEXISTUJE!

WTF? Co to tu jako píšu? No pravdu!

Motivace opravdu není něco, co by k nám přišlo nebo odešlo. Motivace je tu pořád s námi -> je totiž nezbytnou součástí naší výbavy pro přežití. Už jenom abychom se najedli, napili a nebo si došli na záchod potřebujeme motivaci. Nemůže tedy někam zmizet, je opravdu pořád v nás.

Co to tedy je, když nemám motivaci?

Ano, chápu, že jsou dny, kdy je člověk opravdu vyšťavený, že už neudělá ani krok. Taky jsem si prožila chvilky, kdy člověk by hrozně rád šel na trénink, ale prostě si stejně raději pustí další díl seriálu a říká si, že o tom dalším už určitě půjde. Pak si to omlouváme tím, že nám chybí motivace. Nazývejme ale věci správnými jmény… Nám nechybí motivace, my ji máme ale ZAMĚŘENOU JINAM!

Ve chvíli, kdy si pustíme další díl seriálu jsme motivovaní k čemu? No k odpočinku, dobití baterek, vypnutí hlavy, odpoutání se od problémů a reality.

Když ráno odložíme už pátý budík, nechybí nám motivace (nejsme tedy nemotivovaní), jsme pouze motivovaní jiným směrem -> spát, válet se v posteli, sjíždět facebook, tik tok nebo instagram.

Vidíte? Chápete? Opravdu nelze být nemotivovaný. Ta motivace v nás opravdu vždy je, ale ne vždy směřuje tím směrem, kterým my chceme.

Jak ji „nalézt“?

Objevení směru („nalezení“) naší motivace je docela jednoduché:

1) Uvědomte si, že motivace již máme.

Nemusíme ji tedy hledat nikdy v okolí a mít pocit, že jsme bez ní nuly. I když necítíte ten hype, který znáte a jste na něj zvyklí, tak uvnitř vás je, stačí se po něm trochu vevnitř podívat.

2) Objevte, kterým směrem je zaměřená.

Když přesměrováváme naši motivaci, nejprve si musíme pojmenovat, co cítíme za potřebu, nebo-li, k čemu nás motivace vede – k odpočinku, načerpání energie, uklidnit myšlenky, srovnat si priority, pobýt s přáteli, nemyslet na sport, vyřešit si jiné problémy….?

3) Dovolte si naplnit svoji potřebu.

Nemá cenu s naší myslí bojovat. Pokud to jde, naplánujte si aktivitu a potřebný čas pro to, abyste svoji potřebu naplnili. Dovolte si dopřát si to, co potřebujete. Člověk není totiž stavěný žít a dlouhodobě v jedné oblasti strádat. Je potom přirozené, že se to bude objevovat i jinde.

4) Najděte změnu.

Jakmile alespoň do určité míry naplníte svoji potřebu, začněte přemýšlet o změně, která vám umožní dosahovat výsledků kterých chcete, takovým způsobem, abyste se necítili už příště demotivovaně. Identifikujte, které chování vám nevyhovuje, co musíte do svého života přidat, kde potřebujete udělat změnu.

5) Vědomě zaměřte motivaci na to, co chcete.

Když víte, co chcete změnit, napište si takovou malou analýzu:
1) co vám ta změna přinese;
2) co vám změna vezme;
3) co vám přináší stávající stav;
4) o co ze stávajícího stavu přijdete pokud to změníte.
Jakmile body 1 a 4 budou lákavější než body 2 a 3, pak máte vyhráno a motivace tu vždycky bude pro vás připravená na značkách a ve správném směru. Pokud ne, asi ještě o tom nejste tak přesvědčení a potřebujete více důvodů – i to je v pořádku.

Co si z toho odnést?

1) Motivaci vždycky máte a máte vždy možnost si pro ni sami v sobě přijít.
2) Můžete se cítit někdy unaveně a bez nálady. Dovolte si to, je to NORMÁLNÍ!
3) Změnit svůj stav je možné!

Kdybyste toto téma chtěli více prozkoumat a přímo si ukázat, jak ve vašem životě funguje, tak si se mnou můžete domluvit konzultaci a společně vyhledáme kde se ta vaše motivace toulá.