V minulém článku Resilience I. jste se mohli do číst co to vůbec resilience je a proč je dobré se tím zabývat. V tomto článku se posuneme trošku dál. Najdete zde dotazník, díky kterému můžete zjistit, jakou máte psychickou odolnost a pokud výsledné číslo bute chtít změnit, tak zde jsou i typy jak na to. Takže si to určitě nenechte ujít!

Jak resilienci změřit?

Do rezilience vědci začleňují hodně různých osobních vlastností, které naši psychickou odolnost buď přímo či nepřímo ovlivňují. Mezi ty nejčastěji zdůrazněné patří vnitřní motivace, sebevědomí, optimismus, pocit, že se máme na koho spolehnout a zaměření našich myšlenek. Ano, toto vše by nám mělo pomoci v tom být odolnějíš. Jak již zaznělo v minulém článku toto by nám měl pomoci nevidět situaci jako katastrofu, ale jako příležitost.

Pokud tedy chceme naši resilienci změřit, musíme se ptát na otázky, které obsahují výše zmíněné oblasti. Jedním z takovýchto dotazníků je i Connor-Davison Resilience Scale, jehož volný překlad si můžete stáhnout níže. Výsledek je pouze orientační, ale na poslední straně máte i přibližné průměry, aby jste věděli jak si vedete vzhledem k „normálním“ lidem.

Tak co? Patříte mezi ty, co hnedka kvůli všemu dělají katastrofické scénáře a prorokují konec světa anebo jste naopak nohama na zemi a ve všem vidíte možnosti a příležitosti změnit sebe či svět? Ať už patříte v tomto rozmezí kamkoliv neděste se, všechno se dá naučit, posunout a vyšperkovat. Nic není ztracené.

Jak lehce zvýšit svoji psychickou odolnost?

Vaše psychická odolnost se dá vybudovat různými způsoby. Většinou se jedná o mix různých mentálních dovedností. Některé metody jsme si tu již představili v jiných článcích – relaxace, zaměření pozornosti na úspěch, nebo zaměření se na přítomnost. Následující tipy jsou sice popsány jako kroky, ale mohou být využity v libovolném pořadí, nebo si můžete vybrat ze začátku pouze jeden.

Krok 1. – Rozšířená relaxace

Relaxace sama o sobě má hodně benefitů – umožňuj nám uklidnit se, šetřit energii, zaměřit naši mysl na potřebné věci a mnoho dalšího. Pro zvýšení odolsti ji ale použijeme předevěším pro uvědomění si napětí v těle, které nás zbytečně vyčerpává a vyvolává negativní emoce. Co tedy dělat?

1.Najděte si pohodlné místo na sednutí či lehnutí
2. Zavřete si oči a soustřeďte se na dech, jak vám naplňuje břicho a jak vaše břicho opět klesá.
3. Uvolněte se. Ciťte tíhu všech končetin.
4. „Proskenujte“ celé svoje tělo, jestli necítíte nějaké napětí. Zaměřte vaši pozornost jako laserový paprsek na sebemenší pocit ve vašem těle. Začněte pomalu od prstů na noze a pokračujte postupně po celém těle
5. Jakékoliv napětí prodýchejte a uvolnětě. Můžete si představovat přímo daný sval, jak se při výdechu uvolňuje a zůstává příjemně měkký.
6. Rozšiřte vaši pozornost na celé tělo a užívejtesi pocit uvolnění jak fyzického, tak psychického.
7. Pomalu začněte opět hýbat prsty na rukou, otevřete si oči a až to cítíte vhodné, tak se posaď/postavte a protáhněte.

Uvědomění si vnitřního napětí pomáhá nejen k jeho uvolnění, ale také cvičí vaši pozornost. Pokud relaxaci využíváte pravidelně umožní vám být vyrovnanější a mnohem více vědomější co se ve vás děje a jak se to odráží na vaší náladě, vašem jednání a rozhodování.

Krok 2. – Zabývat se pouze věcmi, co můžeme ovlivnit

Největší strach, nervozitu či napětí v nás vyvolávají neznámé věci, nebo věci, které jsou mimo náš vliv. V takových to případech, se většinou snažíme přijít na všechny možné řešení problému, zleva i zprava, abychom nakonec zjistili, že je to nad naše síly a že s tím nemůžeme nic udělat. Plýtváme tak časem, energií a někdy i penězmi. Když se takovými věcmi zabýváme moc dlouho ztrácí daná aktivita smysl, nebaví nás a nikdy se nedokážeme dobrat výsledku. Pokud se ale budeme soustředit pouze na věci, které máme možnost ovlivnit, budeme dosahovat lepších výsledků, bude nás to více bavit a zabere nám to mnohem míň času.

Někdy se může stát, že se stane událost, která se nedala předvídat. Něco se rozbije, někdo se nedostaví, něco zruší, prostě cokoliv co nemůžeme ovlivnit. To se občas stává, i v takovýchto situacích ale nezapomeňme, že mám moc nad tím jak na danou situaci budeme reagovat. Pokud nám třeba ujede vlak můžeme se vztekat že jsme měli vyrazit dřív či že byl moc hustý provoz, nebo si taky můžeme říci, že za hodinu jede další, tak že čas čekání alespoň využijeme.

Krok 3. – Naučte se odpouštět sami sobě

Jako děti neustále vzhlížíme k rodičům či jiným vzorům a snažíme se od nich dostat pochvalu, pohlazení, úsměv či jakoukoliv pozitivní zpětnou vazbu. O tuto pochvalu se snažíme i v dospělosti – snažíme se získat lásku, prestiž, bohatství a vlastně cokoliv co nás v očích druhých vizdvihne. Pokud se nám to ale nedaří dosáhnout jsme na sebe tvrdí, tak jako když jsme něco v děství vyvedli a rodiče nám za to dali co proto. Ne vždy jsme úspěšní v dosažení pochvali, ale v sebe „užírání“, nadávání si a babrání se ve všem co jsme mohli udělat jinak jsme většinou mistři. Bohužel toto mistrovství je nám k ničemu a místo uznání nám přináší jenom negativa.

Pokud se naučíme sami sebe popleskat po rameni, říci sami sobě „Dobrá práce!“ nebo aspoň vzpomenout si že chyby dělá každý a že to nevadí, pak budeme mnohem jistější, odolnější a bude se nám žít lehčeji. Příště tedy až se budete zase sami se sebou hádát co se mělo nebo nemělo udělat, radši se zastavte a poděkujte sami sobě za to jací jste.

Krok 4. – Buďte víc přítomni

Na všechny zátěžové situace můžeme mnohem lépe reagovat, si plně uvědomujeme všechny její důsledky. Bohužel ale v dnešní době máme spíše tendence před realitou zavírat oči a důležitým úkolům se vyhýbat.

Již v prvním kroku jsme si ukázali jak se více spojit se svým tělem, abychom věděli jak na všechno to co se děje reaguje. Velmi podobné je i tzv. mindfulness, což se dá popsat jako naprosto vědomé prožívání daného okamžiku. Jak na to? Stačí když si občas vzpomenete trošku zastavit a nadechnout se.

Při jakékoliv příležitosti, když si vzpomenete, zkuste se zastavit a plně si uvědomit, co se s vašim tělem právě děje. Nadechně te se a ciťte jak kudy vzduch proudí do vašeho těla, jak se vám rozpíná hrudník a zvedá břicho. Pociťe jak vaše oblečení pokrývá vaši kůži, jak se jednotlivé prsty dotýkají jeden druhého. Zapojte všechny smysly a prozkoumejte co se právě děje – jaké vůně cítíte, co slyšíte, jakou chuť máte v ústech? Stačí pár sekund, ale i to malé zastavení vám potom v situacích kdy to budete potřebovat může hodně pomoci.

Krok 5. – Ujasněte si své cíle

O cílech a jak nám můžou pomoci tu už sice článek byl (ZDE), ale i tak si na závěr neodpustím pár vět. Cíle jsou totiž velmi důležité i pro naši psychickou odolnost. Pokud máme jasně vymezený cíl, za kterým jdeme je mnohem lehčí určit si čím je důležité zabývat se či odpustit sami sobě jeden špatný krok, když vidíme kolik jsme na cestě za našimi sny dobrého už udělali. Proto je prostě opravdu důležité vědět co chci a jak se k tomu dostat!