Nedávno jsem viděla zajímavé video právě na téma sebepoznání, ve kterém rozdělovali lidi na 2 typy – ty, o si myslí, že se znají a ty, co se opravdu znají. Do té první skupiny dle výzkumu patří až 95% lidí, kolik patří do druhé? Ve skutečnosti pouhých 5-10%! Ano, většina z nás chodí po tomto světě a myslí si, kdoví jak toho o sobě hodně víme, ale ve skutečnosti víme prd. Jak se pak máme posouvat v před a dosahovat našich snů, když se ani nedokážeme vyznat sami v sobě?

Pojďme to tedy změnit! Začněme se ptát sami sebe na důležité otázky, začněme zkoumat náš vliv na naše okolí a zjistěme jaké místo vlastně zaujímáme ve světě.

Co je sebepoznání?

Dříve než se do sebepoznávání pustíme je potřeba zjistit co to je. Definic je mnoho a každá má určité aspekty na které dává důraz. Obecně lze říci, že se jedná o schopnost vidět sám sebe co nejobjektivněji. Ano, samozřejmě, že každé naše poznání je zatížené našimi předešlými zkušenostmi, předpoklady, chybami ve vnímání, kontextem a vším možným dalším. Pokud se ale snažíme poznat co nejvíce a do hloubky, postupně se učíme všechny tyto věci co nejvíce omezit a počítat s nimi. Tím si tvoříme nějaký ucelený obrázek o nás samých.

Co všechno tedy zahrnuje sebepoznání? Dalo by se říci, že obsahuje tři složky:

– Kdo jsme?
– Jak nás vidí ostatní?
– Jak zapadáme do tohoto světa?

Zahrnuje to tedy naše dovednosti, schopnosti, vědomosti, zkušenosti, postoje, hodnoty, cíle, normy, ale také naši osobnost. Jak se vidíme my i jak nás vidí ostatní. No, a protože jsme tvoři sociální, tak je potřeba zohlednit i to, jak a čím ovlivňujeme náš svět a jak svět ovlivňuje nás.

Proč tohle všechno zjišťovat?

Z jakého důvodu se vůbec máme snažit tohle všechno zjišťovat? No pár důvodů by tu bylo. Sebepoznání je totiž nezbytná věc pro seberozvoj. Abychom se mohli nějak rozvíjet, musíme nejdříve zjistit jaké máme zdroje, kde jsou naše mezery a na čem vlastně potřebujeme zapracovat jako první. Celý proces by se dal popsat asi takhle:

Chceme se v něčem zlepšit -> zjišťujeme aktuální stav (sebehodnocení) -> výběr prostředků a strategií rozvoje -> realizace -> zhodnocení úspěšnosti (další sebehodnocení)

Důležité je taky zmínit, že dle výzkumů dobré sebepoznání vede ke spokojenějšímu životu a větší kreativitě. Lidé s dobrým sebepoznáním jsou také více spolehliví a výkonnější než jejich kolegové. Sebepoznání je také důležitý předpoklad pro kvalitní vedení lidí. Chcete snad ještě další důvod proč, se jim zabývat?

Co vše nám v sebepoznání může pomoci?

Sebepoznání je neskutečně komplexní proces. Může se dít v podstatě kdykoliv a cokoliv nám v něm může pomoci. Stačí se občas zamyslet nad našimi interakcemi s ostatními lidmi, nad tím jak přistupujeme k problémům či jenom zeptat se sami sebe co od života chceme. Už toto může velice změnit váš pohled na sebe samé. Jen přece ale abychom to nějak popsali zde máte pár technik, které k sebepoznání vedou a mohou vás trošku nasměřovat.

Poznáváme kdo jsme

1) Meditace/relaxace
Technikou, kterou naprosto doporučuju každému, kdo chce začít se sebepoznáním nebo svoje poznání více prohloubit je meditace. Zastavení a spojení se se svým tělem je velmi důležité a může nám přinést mnoho odpovědí. Nemusí se ani jednat o nic moc řízeného. Vyhraďte si chvíli času, najděte si klidné místo, zaměřte se na dech a začněte prozkoumávat, jak se vlastně cítíte, zda je ve vašem těle někde nějaké napětí a jestli je vaše tělo spokojené.

2) Vizualizace
Tato metoda se snaží především zapojit naše podvědomí ke kterému nemáme většinou jen tak jednoduše přístup, ale je naší nedílnou součástí. Projevuje se například v formě snů. Při vizualizacích se můžeme sami sebe zeptat na různé otázky, které by nás zajímaly. Jde především o to, nechat naše podvědomí, ať nám sdělí, co je potřeba. Tohle téma zde nebudu více popisovat, protože již je zmíněno ve starším článku, takže pokud vás tato cesta zaujala, určitě se na něj mrkněte.

3) Deník
Asi nejvíce známou metodou sebepoznání je vedení si deníku. Deníků je mnoho typů a každý ať si vybere to, co mu vyhovuje. Proces sednutí si, zamyšlení se nad tím, co se nám v životě děje a sepsání našich myšlenek a pocitů je samo osobě velice terapeutické a pomáhá i s motivací, emoční vyrovnaností atd.. Pokud si ještě po nějakém čase najdeme chvíli a vrátíme s k našim zapsaným myšlenkám může nám to velice hezky ukázat to, jak se vyvíjíme a zda směřujeme k našim vysněným cílům. Nemusí se ani jednat o nějaké dlouhé slohové práce, které detailně popisují, co se vám stalo. Stačí pár řádek, myšlenek či pocitů.

Poznáváme se skrze okolí

Jak už jsem psala výše, důležitou součástí sebepoznání je i vjem, který necháváme ostatním. Tato složka sebepoznání se nezískává snadno, a ještě hůře se některým příjmá. O to je ale důležitější! Zeptejte se proto někoho, komu důvěřujete, co si o vás vlastně myslí. Vytvořte prostor pro dialog, snažte se pochopit jakých věcí si na vás ostatní váží a které vlastnosti či zlozvyky naopak ostatním vadí.

Můžete najít i množství sebepoznávacích seminářů, kde můžete získat zpětnou vazbu i od cizích lidí, kteří vás neznají a vnímají spíše první dojem. I toto může být důležitý zdroj informací. Důležité je nebrati si zpětnou vazbu přespříliš „osobně“. Je to pouze názor ostatních, nikdo nemůže být ve vaší hlavě a znát vaše záměry za jednotlivými činy. Neberte tedy případné věci jako kritiku, ale především jako možnost k nápravě a zlepšení.

Poznáváme své místo ve světě

Pro náš život je velmi důležitý smysl a nějaký přesah. Snažíme se zanechat ve světě nějakou stopu, která tu po nás zůstane. Každá naše akce se nějak vztahuje k našemu okolí a zároveň naše okolí neustále ovlivňuje nás. Podívejme se tedy v rámci našeho sebepoznání i na to, co je pro nás ve světě důležité a co to vypovídá o nás. Pro začátek můžeme začít uvažovat v těchto rovinách:

1) Čeho si ceníme na svém okolí
Kdo jsme a jak se stavíme ke světu se velmi dobře odráží v hodnotách, kterých si ceníme na ostatních. Porovnejte si, čeho si vážíte na ostatních a čeho na sobě. Nemáte náhodou tak trochu dvojí metr? Nebo nejste k vašemu okolí až moc shovívaví?

2) Jaké aktivity jsou pro vás důležité
Prostřednictvím toho, jak se realizujeme, do jakých aktivit se pouštíme a co upřednostňujeme se o sobě můžeme více dozvědět a pozorovat jaký vliv máme na své okolí. Angažujeme se v aktivitách, které nám spíše pomáhají a nebo se zabýváme něčím co nám „žere“ čas? Děláte opravdu to co chceme?

3) Jaké cíle si klademe
V rámci sebepoznávání nezapomeňme i na naše cíle. Nezůstaňme ale pouze v rovině toho, co chceme. Podívejme se na to, zda jsou cíle spíše krátkodobé či dlouhodobé. Zamysleme se, jestli máte spíše tendenci cílů dosahovat nebo od nich upouštět. Podívejte se na cíle zkrátka více komplexněji.

Nic se nemá přehánět

Doufám, že vám článek pomohl udělat si větší představu o tom, co sebepoznání je a co vám může přinést. Na závěr bych ještě chtěla dodat, že i přehnaná analýza každého našeho kroku neznamená dobré sebepoznání. Někteří lidé mají tendenci zabývat se všemi jejich rozhodnutími na 100% a neustále v hlavě přemítat o dalších alternativních možnostech každého jejich kroku. Toto rozhodně není sebepoznání. Sebepoznání je především o odstupu od sebe samých, což lidé, kteří přehnaně analyzují každý svůj krok rozhodně nemají – ti se v emocích pouze opakovaně babrají. Takže přeji příjemné sebepoznávání se!