dušení pohoda graf jejího posunu a vystrašený panáček
Na zamyšlení

Duševní zdraví – Co dělat a přitom se z toho nepodělat!

Tento článek bude trochu z jiného pohledu, než jste zvyklí, o to si ale myslím, že je důležitější. Pokud tedy váháte, zda je příspěvek právě pro vás a jestli se do jeho čtení vůbec pouštět, chtěla bych vám říct, že jsem do tohoto článku dala pouze info, které by si každý člověk měl jednou za čas připomenout. A hlavně teď, s tím vším, co se tento rok děje!

I když to normálně nedělám, chtěla bych vás proto poprosit o sdílení. Věřím, že čím více lidí si toto připomene, tím jednodušeji nám na tomto světě bude. Předem tedy děkuji a dál už nebudu zdržovat od toho důležitého.

Výkon vs. duševní zdraví

Toto rozdělení podle mě funguje ve všech sférách a ovlivňuje nejen sport. Jde i o business, umění a co si budeme povídat i vztahy a vlastně jakékoliv lidské jednání.

Podle mě můžeme rozdělit psychologii na dva směry
1) maximalizace výkonu
2) dosáhnutí duševní zdraví

Ani jeden není lepší či horší, mnohdy se dokonce prolínají. Co si ale potřebujeme uvědomit je to, že každý přístup má za úkol něco lehce jiného.

1) Výkon

První sféra vzniká z naší potřeby dosáhnutí úspěchu. Jak už to i Maslow, Adlerfert, Hertzberg a jiní výzkumníci identifikovali, máme určitou potřebu dosažení úspěchu. Jde nám o seberealizace a vytvoření nějakého odkazu či hodnoty, která tu po naší smrti zůstane. Díky tomu se snažíme vymáčknout ze sebe maximum, využít naplno všechny naše silné stránky a především, zbavit se našich slabin a nedokonalostí.

To proto se tak prodávají knížky o seberozvoji, navštěvují se semináře a vznikají kurzy které nás učí rozvinout náš potenciál. Tento přístup převládá u lidí, kteří mají tendenci se hodně porovnávat se svým okolím, či pracují ve sférách, kde jsou za určitý hmatatelný výkon přímo odměňováni.

Tento přístup ke mně většinou dovede klienty na mentální trénink. Když ke mně někdo nový přichází, většinou začíná mluvit právě o tom, že chce rozvinout nějakou svou schopnost či pomoci zlepšit svůj výkon v určité oblasti. K čemu se ale skoro vždycky dostáváme? Právě k druhé oblasti -> dosáhnutí duševního zdraví!

2) Duševní zdraví

Co si představíte pod pojmem duševní zdraví? No schová se do toho opravdu hodně. Pro někoho je to pouhá absence duševní nemoci či psychických potíží. Já osobně zastávám názor, že pouhá absence něčeho nestačí a je to i o optimálním fungování naší psychiky, o naší celkové životní spokojenosti a určitém pocitu rovnováhy.

Pokud začínáte tedy řešit své duševní zdraví neznamená to automaticky, že máte psychický problém či že jste duševně nemocní. Krásně to podle mě vyjadřuje obrázek níže, kde můžeme vidět, že duševní zdraví není pouze jeden bod, ale celá plocha. Stejně tak je to i s psychickými obtížemi nejedná se o jeden určitý bod, kdy si řekneme „Aaaa, tak teď už jsem fakt v háj!“. Je to celá velká oblast, kde se toho může dít hrozně moc.

Spektrum duševního zdraví jednotlivce: duševní krize - problémy - nepohoda - pohoda - vzkvétání

Není to tedy černobílé jako duševní nemoc / duševní zdraví. Nejedná se tedy o jednoduché polarity „jsem v pohodě“ / „jsem v háji“. Bohužel existuje bezpočet různých „mezistavů“ a tak si často ani neuvědomíme, že se s námi něco děje. Mnohdy zjistíme až po nějaké době, že je s námi něco v nepořádku a také nám trvá docela dost dlouho uvědomit si, že naše situace se už stihla zlepšit. No a pak jsou tu takovéto dny, kdy se necítíme ani dobře, ale ani špatně. Ano i to můžeme v tomto spektru najít

Duševní zdraví mezi námi

Když už mluvíme o duševním zdraví, nebuďme sobečtí a pojďme se podívat, jak to mají ostatní lidé. Kdykoliv se nám něco nedaří, cítíme se špatně či máme chuť se na vše vykašlat, nikdy v tom nejsme sami. No jen se podívejte na následující obrázek.

Normální rozložení duševního zdraví v populaci

Tuto křivku asi většinou znáte – normální rozložení něčeho v populaci. I duševní zdraví se dá takto nakreslit. Co z toho vidíme? Přirozeně se většina lidí pohybuje v pásmu duševní pohody a nepohody. Pokud tedy máte někdy dny, kdy se nedaří, svět je zdánlivě proti vám, máte špatnou náladu a nejraději byste si někam zalezli, nebojte, nejste v tom sami! Hodně lidí právě v tento okamžik prožívá to stejné!

Když přijde (duševní) krize

Teď si možná říkáte, proč vám o tomhle píšu. Inu, když je člověku špatně má tendenci se izolovat, vztahovat si všechny věci na sebe a má pocit, že je jeho situace naprosto ojedinělá. Ve skutečnosti podobné stavy prožívá bezpočet lidí, aniž bychom o tom věděli! Můžou to být lidé ve vašem městě/vesnici, ve vaší skole/práci, lidé co potkáte v MHDéčku a nebo lidé, kteří bydlí ve sejné ulici či ve stejném domě jako vy. Duševní problémy nejsou většinou na první pohled vidět, to ale neznamená, že neexistují.

Dalším důvodem, proč zrovna teď o tomto píšu jsou výsledky, které pomalu prezentují různí světoví výzkumníci. Tento rok 2020 se událo mnoho událostí a mnozí z nás se teprve poprvé ve svém životě setkali s nějakými omezeními či pocítili nejistotu z budoucnosti. Během těchto událostí jsme mohli zjistit, jak se můžeme spolehnout sami na sebe. Zjistili jsme, kdo jsou naši opravdoví přátelé a které lidi v našem životě již nepotřebujeme. Museli jsme přehodnotit naše priority, vyjasnit si životní směry a někdo musel i změnit práci. Prostě se toho stalo hodně na osobním, společenském i globálním měřítku, a tak se výzkumy začali dívat na to, jak aktuální situaci zvládáme. Co zjistili?

posun duševního zdraví v krizi

Zjistili, že křivka normálního rozložení se posouvá pomalu doleva – tedy ne směrem, kterým bychom chtěli. Postupně více lidí se dostává do duševní nepohody, nemoci či krize.

Jak se z toho nepodělat?

Naše zdroje jsou již teď relativně vyčerpané, protože jsme je prostě přes léto většinu nestihli doplnit. Teď se nebavíme jenom o financích, ale také o psychických a energetických zdrojích. Zároveň už není takovéto optimistické jaro, kdy jsme si říkali, že vše dobře zvládáme a můžeme se těšit na to, až bude venku teplo a situace se tím zlepší. Teď před sebou máme velkou část podzimu, prodlužující se noci a klesající rtutě teploměrů. Není tedy divu, že udržet si duševní pohodu a pozitivní vyhlídky je obtížné. Sepsala jsem tedy pro vás par tipů, jak si zachovat duševní pohodu a „nezbláznit“ se z toho. Tady je tedy 9 myšlenek a doporučení, která nás všechny mohou podpořit v těžkých chvílích:

1) Uvědomme si, že náš aktuální psychický stav není naším selhání

To, jak se teď cítíme je výsledek měsíců žití v nejistotě a vysoce stresovém prostředí. Dostali jsme se do situace, ve kterém nám nestačí „normální“ strategie pro zvládání těžkých období. S podobnou situací se ještě většina z nás nesetkala. Pocity vyčerpání jsou výsledkem toho, že jsme se již hodně dlouho snažili situaci zvládat a tlačili jsme na sebe abychom vše zvládli co nejlépe a připravili se na budoucnost.

2) Držme se toho, co nám pomáhá

Každá blbost, která vám dělá radost je v těchto dnech důležitá. Ať už potřebujete o hodinku více spánku, dopřát si vaše oblíbené jídlo, zajít si na krátkou procházku po čerstvém vzduchu, být o samotě a nebo naopak potřebujete více kontaktu s přáteli. Neodpírejte si to co, potřebujete. Skoro vždy se dá najít nějaká alternativa, jak si danou věc zajistit, a přitom dodržet aktuální pravidla. Stačí popustit uzdu naší kreativitě a nezaměřovat se pouze na omezení.

3) Držme se svých rituálů

To, co jsme zvyklí dělat automaticky nevyžaduje tolik mentální kapacity a rozhodování. Pokud můžeme, snažme se proto zachovat si ve svém životě co nejvíce věcí, na které jsme zvyklí. Vstáváte ráno v 6 hodin a hodinku cvičíte před tím, než jdete do práce? Udělejte to i teď, i když jste třeba na homeoffice. Jste zvyklí si večer nachystat jídlo na druhý den do práce. Klidně to udělejte i teď, pomůže vám to udržet si nějaký ten zaběhnutý režim.

4) Buďme na sebe hodní

Je mimořádná situace, proto je přirozené, že nefungujeme tak jak normálně. Některé lidi tyto změny nakopnou k vysoké produktivitě a mimořádným výkonům, někoho naopak totálně paralyzují a srazí na dno. Každý jsme jiný, každý máme jiné potřeby, každý máme jinou životní situaci. Není potřeba na sebe tlačit či se srovnávat s ostatními. Dovolte si bez výčitek jít svým vlastním tempem.

5) Pokud nás normální aktivity stojí moc sil, začněme něčím lehčím

U někoho se může stát, že už je vyčerpaný a na svůj „běžný režim“ zkrátka nemá dost sil. Aplikujte tedy bod 4 a začněte něčím lehčím. Pokud vám třeba nejde zrovna teď hodinu cvičit tak, jak jste zvyklí, zkuste si třeba dát hodinu stretchingu a nebo si zajděte na delší procházku. Někdy, když přemýšlíme o našich aktivitách černobíle (buď všechno, nebo nic), máme pak tendenci se jich vzdávat. Pokud nám ale daná věc přináší něco pozitivního je dobré si ji v našem životě co nejvíce ponechat – a to i když ji nemůžeme dělat tak jak normálně nebo třeba jenom „na půl“.

6) Zklidněte katastrofické scénáře

Náš mozek má tendenci předpovídat budoucnost na základě aktuálního stavu. Pokud se tedy zrovna dneska necítíme dobře, máme sklon myslet si, že i budoucnost nebude růžová. Pokud to tedy teďka vypadá, že si naše aktivity (které nám normálně pomáhají) dneska zrovna neužijete, vykašlete se na tyto předpoklady a zkuste je. Klidně i jen na 5 minut. Většinou zjistíte, že to není tak špatné, jak jste čekali a možná dokonce i sami sebe překvapíte, že si je užíváte mnohem více než obvykle.

7) Dovolme si cítit se na hovno

Ano, čtete dobře. To, že nám není dobře není nic za co bychom se měli stydět. Každému občas není do zpěvu, každý má občas špatný den. Vy na to taky máte právo. Pokud se budete těmto pocitům vyhýbat a potlačovat je, většinou se vrátí mnohem silnější. Cítíme se špatně, protože aktuální situace je obtížná. Nic nemůže trvat věčně, žádná situace i žádná emoce. Zase přijde den, kdy se budeme cítit lépe (i kdyby jen o trošku). Dovolme si proto být na tom špatně, jen neočekávejme, že vaše okolí na tom bude stejně, nebo že na nás kvůli tomu musí brát ohledy.

8) Buďme vděční

I když je celý svět špatně, nedaří se nám a cítíme se na prd, vždy je tu něco, za co můžeme být vděční. Zkuste právě v těch nejtěžších situacích trénovat vděčnost a uvidíte, že i váš mozek najednou začne vnímat více pozitivních zpráv. Jak to funguje si můžete přečíst v dřívějším článku.

9) Nejsme na to sami

Jak už jsem psala nahoře, když je nám špatně máme tendenci se izolovat, cítit se osaměle a stranit se ostatním. Nikdo ale nežije odříznutý od světa. Jsme naučeni vždy fungovat ve společnosti. Někdo více a někdo méně. Každý má ale občas období, kdy potřebuje trochu pomoci. Říci si o pomoc své rodině, svým známím, někomu cizímu či odborníkovi není selhání. Potřeba lidského kontaktu je základní potřeba a zároveň i forma zvládání problémů. Nebojte se tedy, že vše musíte zvládnout sami.

duševní zdraví - nejste v tom sami

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *