imaginace v praxi
Tipy a triky

Imaginace v praxi – sen i realita v jeden okamžik

Tentokrát se nemusíte bát, že se vám budou během čtení sbíhat sliny. Opravdu slibuji, že to teď bude bez borůvkových knedlíčků!

Pokud nevíte, co to mluvím o borůvkových knedlíčcích, cítíte zvědavost a jste odvážní či najezení přečtěte si nejprve předešlý článek o imaginaci.

Často tu na blogu píšu o myšlenkách, mentálních nastaveních a občas zabrousíme i do životních filozofií. Může se zdát že to, co se zde dovídáte je někdy odtržené od praxe. Dovedu si představit, že se vám občas v hlavě točí otazníky a říkáte si „No fajn a co teď s tím?“. No tak tento článek takovýto nebude! Toto je článek o imaginaci a jak ji teď hned moci využít ve svůj prospěch. Už jste zvědaví?

Imaginace v praxi

Imaginace či vizualizace se dá využít několika způsoby, v rámci
– motivace
– plánování
– rekonvalescence při zranění či nemoci
– zvládání předsoutěžních stavů
– tréninků
A právě ta poslední odrážka nás bude dnes zajímat. Chci vám totiž představit jednu možnost, jak si zefektivnit trénink a můžete si ji za chvíli vyzkoušet každý z vás.

Proč trénink?

Trénink je nejdůležitější část našeho sportovního života. Teď možná někteří z vás nesouhlasíte a vrtíte hlavou, že přeci nejdůležitější část je samotný zápas/závod/výkon. Kde ale trávíte nejvíce času? No na závodech to doufám není 🙂 To na tréninku se děje všechna ta alchymie – kolik tréninku, jaký typ, jaká forma, jaké cviky, jak často, v kolika fázích atd. atd. Výkon na závodech je pak již pouhé zrcadlo naší přípravy. Zápas nám pak již pouze dá zpětnou vazbu: „Ano, dělej to takto a víc.“ x „No tak takto určitě ne.“ Právě z toho důvodu, že nejvíce času trávíme různými cvičeními, nácviky, simulacemi na soutěžní výkon, rozhodla jsem se s vámi podělit o právě o téma imaginace v praxi právě na tréninku.

Jak tedy začít? Asi takto – na tréninku imaginace může pomoci různým způsobem. To, o co se dnes s vámi chci podělit vám pomůže především v
– zaměření vaší pozornosti správným směrem
– identifikování nejdůležitějších akcí při určitém cviku či pohybu
– zefektivnění samotného tréninkového procesu
– dosažení flow
… a mnoho dalšího.

Během imaginace využíváme toho, že náš mozek nerozezná úplně čistě realitu od představy. Když si tedy něco představujeme naše tělo začíná reagovat, jako bychom ve vizualizované situaci opravdu byli a dělali představované úkony. Pokud již máte určitou zkušenost s vizualizací můžete to dokonce ihned cítit, jak vaše svaly pracují a krev do nich proudí.

Imaginace je přirozeným procesem

Tohoto principu všichni nevědomky využíváme například když se učíme novým pohybům ze slovního popisu – když nám někdo říká, co máme dělat. „Zvedni pravou i levou ruku, tak aby obě byly rovnoběžně se zemí. Rozkroč se na šířku pánve, a ohni kolena 90 stupňů. No a teď kolena zase napni.“ Gratuluju! Udělali jste ve své představě dřep. A přesně takto to funguje i se složitějšími pohyby.

Panáček ve dřepu

Když se učíme, nestačí, když nám někdo pohyb pouze popíše či ukáže. Pouze z tohoto se to nenaučíme. Pohyb si musíme především vyzkoušet, abychom se ho mohli naučit. A pozor, je tu ale ještě jeden mezikrok mezi vysvětlením a zkoušením – představa! Abychom mohli nějaký nový pohyb předvést je nezbytné mít v hlavě jakous takous představu o tom, co naše tělo má dělat. A čím lepší a detailnější ta představa je, tím kvalitnější může náš výsledný pohyb být. Vidíte, vlastně už imaginaci umíte používat. Samozřejmě, že čím více imaginaci aktivně využíváme, tím živěji si danou věc dokážeme představit a tím je větší pravděpodobnost, že pohyb uděláme správněji, přesněji, dokonaleji.

A že někdy musíme tu představivost opravdu využívat. Když mi třeba v tancování dala trenérka pokyn „pohni pravým spodním žebrem.“ nebo když mi trenér popisoval, jak mám přivřít svoji pravou pánevní kost ke zbytku pánve, bez hoooodně velké představivosti bych se neobešla. Anatomicky to samozřejmě nejde, jenže oni měli pravdu! Ty svaly a šlachy a bůhví co ještě se opravdu o danou věc začaly pokoušet a vytvořili přesně ten pohyb, který po mě trenéři chtěli. Tady vidíte, že právě díky představě můžeme našemu tělu dát instrukce, co má dělat.

Cílené využití

Imaginaci ale může využít každý. I pokud vám trenér nedává pokyny jako pohni pravým žebrem z vizualizace můžete mít prospěch. Při jakémkoliv pohyby, který vykonáváme si můžeme zároveň v hlavě představovat ten ideální pohyb, o který se snažíme. Díky tomu, že nám v hlavě jede program, jak by to mělo vypadat se nám začne daný pohyb ještě více zkvalitňovat.

Teď to vypadá jednoduše. Možná si řeknete „Prostě si budu při tréninku představovat, někoho ze špičky a budu nejlepší.“ jenže ono to až tak lehké není. To, abychom mohli trénovat (být si vědomi vlastního těla, našeho okolí atd.) a zároveň si představovat pohyb v naší hlavě chce cvik. Je nutné začínat od jednoduchých pohybů a postupně se s časem dostávat ke složitějším věcem. Během nácviku se také bude vaše představa lépe vyvolávat a bude více a více přesnější, detailnější a reálnější. Je tedy potřeba trénovat jak spolupráci představivosti a těla, tak vylepšovat i samotnou představu.

Pojďme si to vyzkoušet

Síla imaginace v praxi se dá dobře vyzkoušet při stretchingu. Dostaneme naše tělo k určitému limitu. Někdo blíž a někdo dál od cílové pozice. Většinou se po chvíli, kdy v dané pozici setrváme stane to, že se uvolníme a dostaneme se ještě o kousek dál. Podpořit tento proces můžeme různými způsoby – někdo rád „péruje“, jiný zase zatne daný sval a po chvíli uvolní a jiní lidé zase hodně pracují s dechem. Teď si stretching podpoříme vizualizací.

Vyzkoušíme něco nenásilného, co zvládneme i bez rozhýbání…
Sedněte či stoupněte si. Chytněte se zezadu za hlavu a propleťte prsty. Teď se pomalu začněte předklánět a ohýbat záda. Nejdříve dáte bradu k hrudníku a snažte se jakoby co nejvíce zarulovat, kam až to půjde. Zkuste dojít do svého maxima a chvíli tam zůstat. napětí určitě alespoň trochu povolí a vy se dostanete ještě o kousek dále. Až budete opravdu v maximu představte si v hlavě to, kam byste chtěli vaši hlavu až dostat, jak moc chcete ohnout záda a nechte tělo, ať si s tím poradí.

imaginace v praxi pozice stretchingu

Pokud bude představa dostatečně reálná pravděpodobně ucítíte, jak se vaše záda uvolňují. Buď se skutečně dostanene ještě o kus níže a nebo se alespoň pozice stane více komfortní.

Tento postup lze aplikovat na jakékoliv cvičení, ale stretching je ideální možnost, jak začít. Je to relativně statické, je dostatek času si vše představit a je jasné, jak by výsledná pozice měla vypadat. Ideální trenažér. Tak šup trénovat!



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *