O vizualizaci jste si již na blogu mohli přečíst (ZDE). Protože téma je veliké a podle mě i důležité. No uplynulo pár měsíců a podle mě nastal správný čas o tom opět napsat.

Když už nemůžeme

Určitě znáš stejně jako já ten pocit, že už prostě nemůžeš. Všechny svaly na těle bolí, nohy i ruce váží snad 2 tuny. Cítíš, že ti došla energie a další trénink už nezvládneš. Tento pocit je naprosto normální a každý vrcholový sportovec ho zažívá snad dnes a denně. Někdy máme naši vůli tak silnou, že překonáme snad cokoliv, na druhou stranu jsou i časy, kdy už uprostě vstát a pokračovat nezvládneme.

I přes to, jak se cítí naše tělo, občas naše mysl jen přece nezahálí a špatné svědomí nás neustále hlodá a hlodá: „Šup, vstávej, něco dělej! Proč tu tak ležíš? Běž si dát ještě 2 sady!“ Načeš se ten náš vnitřní hlásek snažíme přemluvit: „Už mám dneska dost, nech mě odpočinout. Udělal jsem maximum.“ Jenže ten hlas ne a ne zmlknou. Pořád v nás hlodá ten pocit, že můžeme udělat víc a překonat se. Mysl by chtěla, jenže naše tělo už prostě nechce.

Co tedy dělat? Vizualizovat!

Co? Proč zrovna vizualizovat?

Vizualizace je skoro stejně efektivní, jako fyzický trénink.

Ohledně účinnosti vizualizace proběhlo již několik studií a nekonečně mnoho příběhů. Naprosto běžně se můžeme dočíst, že když byl nějaký sportovec zraněný, nebo neměl prostředky na tréninky, našel si klidné místo a pohyb po pohybu, detail po detailu si představoval, svůj trénink. Naše mysl totiž nedokáže úplně rozlišit představu od reality. Pohyb v představě zapojuje naše svaly v těle stejně, jako by jsme pohyb dělaly v realitě.  Zkus si právě teď představit, jak děláš například sklapovačku, na vlastní tělo můžeš pocítit, jak ti začaly pracovat břišní svaly.

Neříkám, že by jsme teď měli všichni doma sedět na gauči, jíst kopu zmrzliny, představovat si, jak makáme v posilovně a čekat, že budeme mít z břicha pekáč buchet. Spíše, než že svaly posílíme jim díky vizualizaci dáme svalovou paměť. Paměťové dráhy ve mozku se prohloubí a tím se pohyby později snáze stanou automatické. V našich představách taky můžeme vidět sama sebe, jak všechny pohyby děláme naprosto ideálně, tak jak by měly vypadat – tím se můžeme rychleji zlepšit, protože svou mysl častou vizualizací přesvědčíme, že tyto pohyby opravdu umíme. I když jsme je na tréninku tak ideálně nezvládli. Důležité je neklást si limity a dát do vizualizace všechno. Opravdu všechno – každý malý pohyb prstu, každý výraz v tváři, každou malou kapku potu, všechny emoce, všechny smysly. Čím opravdovější naše představa je, tím je efektivnější vizualizace, ale také tím se budeme cítit více naplněni a opět pocítíme krásu našeho sportu.

Jaká vizualizace je nejefektivnější?

Když už se bavíme o samotné vizualizaci je několik možností jak si představovat. Teď mi jde o to, co ve vizualizaci vidíme. Je několik možností:

1. Děláme danou aktivity my sami, cítíme a vidíme to jako bychom aktivitu právě prováděli.
2. Ve vizualizaci vidíme sami sebe, jak něco předvádíme. Můžeme být v roli diváka, nebo se dívat z ptačí perspektivy.
3. Vidíme někoho jiného (třeba náš vzor), jak dělá stejné věci, nebo věci, co se chceme dělat a naučit.

Všechny tyto způsoby jsou dobré a někdy je můžeme i kombinovat. Na druhou stranu nejefektivnější je zaručeně první způsob vizualizace, ze všech totiž nejvíce odpovídá skutečnosti a umožňuje nám rychleji přesvědčit naši mysl. Nejméně efektivní je způsob třetí a to především proto, že činnost přímo neděláme my. Pokud i tak vám tento způsob vyhovuje zkuste postupně v představě nahradit váš vzor sami sebou.

Co když v představě něco pokazím?

Neřeš to! Jenom my máme moc ovládat svou představu. Jenom my ji můžeme kdykoliv změnit. Jenom my můžeme říct stop, chci to jinak! Tuto svoji moc si uvědomujme neustále. Měňme svoje představy, upravujme všechno tak, aby bylo dokonalé a měli jsme z toho dobrý pocit. I když se třeba na začátku několikrát ztratíme a budeme zastavovat pořád dokola a dokola, nenechme se odradit. Vytrvejme, protože, když to zvládneme, časem se v naší hlavě otevřou nové možnosti.

Naše představy se časem můžou stát tak živé, že se budou zdát pomalu skutečné. Za nějaký čas, budeme moci vizualizovat kdekoliv a kdykoliv – v práci, ve škole, po cestě v MHD. Budeme moct trénovat kdykoliv a kdekoliv. A jediné, co k tomu budeme potřebovat bude naše mysl – no není to super?

Pozor!

I když má vizualizace všechny plusy co tady píšu, má taky jeden velký zápor. Náš mozek spotřebovává velké množství energie. Když budeme vizualizovat je potřeba to zkoušet v kratších intervalech. Vizualizujme si třeba minutu a pak si dejme pauzu. Postupně je možné intervaly prodlužovat, ale začínejme pomalu – v posilovně si taky hnedka nenaložíme největší váhu. Pokud by jsme chtěli vizualizovat hnedka třeba 10 minut velmi rychle se vyčerpáme, náš mozek tak dlouho neodkáže udržet pozornost. Budeme roztěkaní a unavený. Že je minuta krátká? Nesmysl – to jak rychle si představujeme můžeme ovlivnit. Když se v tom kapku potrénujeme dovedeme v mysli libovolně upravovat rychlost přehrávání stejně jako na dálkovém ovladači.

Co teda udělat?

Když z vizualizacemi začínáme měli bychom si najít dobré, klidné místo. Sednout si, nebo si lehnout do příjemné pozice (sed je aspoň ze začátku lepší, aby člověk neusnul 😉 ). Zavřít si oči a uvolni se. Představujeme si co potřebujeme – pohyb, který chceme zvládnout; to jak soutěžíme na závodech;celý příchod, průběh i odchod z tréninku; to jak trénujeme s trenérem, co nám říká, co předvádí. Fantazii se meze nekladou. Všechno je dobře. Pardon všechno ne, je třeba si představovat pouze povedené věci, ty ne úplně povedené je potřeba zastavit a představit si, je dobře. Špatný pokusy hoďme za hlavu a soustřeďme se na ty dobré. Jediné, co je potřeba dodržet je pocit opravdovosti. Čím živější představa, tím snáze objevíme nové možnosti a rychleji věci natrénujeme.

Pokračování příště

Začíná to už být dlouhý a tak to tady utněme. Důležitý, co bych chtěla aby tady hlavně zaznělo je to, že myslí máme velkou moc něco změnit. Moc nás to nestojí, využití je široké a užitek je obrovský. I když trénujete a fyzicky jste na maximu právě vizualizace může být ten malinkatý rozdíl, který vám dovolí postoupit do dalšího kola, vylepšit čas o 1 sekundu a nebo dát ten rozhodující bod. Zde se tedy loučím a určitě se můžete v dohledné době těšit na další článek o vizualizaci.